neděle 30. září 2012

Středoafrická republika - kam to vlastně jedeme

Běží nám druhý týden školení, ktekrý je věnovaný praktickým věcem ohledně zemí, kam pojedeme, a tomu, co tam vlastně budeme dělat. „Slyšela jsem, že v hlavním městě došlo k velkému útěku z vězení a všichni vězni utekli,“ říká Federica, italská členka našeho týmu, který pojede do Středoafrciké republiky (SAR). Naše koordinátorka to potvrzuje a dále nás zásobuje informacemi o zemi, kde strávíme šest měsíců. 

Víkendový výlet korytem řeky a italská členka našeho týmu Federica

Na školení se k nám už připojili dva afričtí dobrovolníci – Assania a Serge. Naši spolupráci dost zpestřuje fakt, že oni vůbec nemluví anglicky a já s kolegyní z ČR Lenkou zase francouzštinu ještě potřebujeme hodně oživit. Při tvorbě prezentace o SAR jsem pracoval spolu s Assaniou a s pomocí slovníku, rukou, nohou a občasného mlácení se do hlavy jsme to zvládli. Mohli jsme pak hrdě odprezentovat, že SAR si prošla pár ozbrojenými převraty a že jde o zemi vnitrozemskou, která je navíc obklopena samými „skvělými“ sousedy – Čadem, dvěma Súdány, dvěma Kongy a Kamerunem.  

Náš středoafrický tým v akci

Vláda nevládne na celém území – na severu a východě se pohybují ozbrojené skupiny, hranice nejsou pod kontrolou a uprchlíci prchají, kam se dá a kde je zrovna bezpečno. My budeme sídlit v hlavním městě – Bangui – které je na jihu země a které je relativně bezpečné. „Vodu z kohoutku lze pít po přefiltrování a před komáry s malárií je potřeba se chránit od soumraku do úsvitu,“ popisuje nám situaci v Bangui koordinátorka. Pro porovnání SAR, ČR a Keni, kde jsem byl minulý rok, můžete mrknout na tabulku s pár zajímavými údaji.


Ukazatel
SAR
Keňa
ČR
Výskyt HIV (% dopělé populace)
4,7
6,3
0,1
Počet žáků na jednoho učitele na ZŠ
81
47
19
Porodnost (počet dětí na ženu)
4,6
4,7
1,5
Uživatelé internetu (% populace)
2,2
28
73
Mobily – podíl: počet mobilů/populace (%)
25
65
122
HDP/obyvatele (US dolary)
483
808
20 407


Byl to krizový týden – řešili jsme humanitární krize a pomoc a jednu krizi jsme bohužel zažili sami. Opustila nás kolegyně a kamarádka z Keni – Josephine. Dostala infarkt. Měli jsme zrovna školení první pomoci, takže tu byli i profesionálové, ale ani oni nedokázali Josephine pomoci. Všechny to silně zasáhlo. Po pár dní zotavování jsme na památku Josephine zasadili strom a pokračujeme v práci. Organizátoři nám vyšli ve všem vstříc a všichni jsme teď odhodláni na projekt do Afriky odcestovat. My do SAR poletíme 9. října. 

První pomoc - zbytek týmu

Na závěr přikládám citát thajského krále, který se hodí do kontextu krizí nejen humantárních: „Není možné, aby si lidé tím vším prošli a my přitom tuto zkušenost nevyužili k tomu, abychom ze světa neudělali lepší místo.“

Josephine

Žádné komentáře:

Okomentovat